Fotograf Magazine ESHOP

Mohu se soustředit jen na den. To je ta nejmenší jednotka, o kterou se mohu ucházet. Až pokročím dál, budu se ucházet o hodinu, a až potom o minutu (Ale neumím si to vůbec představit.). Jestli to stačím za svého života, pak se teprve budu pokoušet o vteřinu. Daleko víc než než hvězdy na obloze, mě zajímají krysy v tomhle křoví. 

…
Když něco vysvětlím, je to jako by mi někdo uřízl
čerstvou ruku, která mi pak dlouho zase roste.

Někdy ruku odhazuji jako návnadu sám tak,
jako se slepýši zbavují ocasu.

A pak tam stojím,
a dlouho se na ni dívám,

jako by to byl můj příspěvek.

Luboš Svoboda